Zri

                                                                                                           [Nice] Zari éç 29.[1]

Milá Mařko[2]/

Odpovidam ihned na tvuj dopis. Stím Sextetem už nevim jak to bylo, to jsou už leta ale jsem spiše jist že jsem partituru Smetackovi[3] pujčil a n ne daroval, neměl jsem žádnou přičinu abych mu ji daroval ani myslim v té době jsme se moc neznali. Zaručit to ovšem nemohu myslim že bys měla napsat ješte tomu Klementovi ale v zasade myslim že bys na to měla zapomenout, ten Sextet neni zvláštní komposice je to stará vec a asi ne moc dobrá, jinak by ji byl SMetacek uz tenkrate provedl, tak si s tim deláš zbytečné starosti. Co se týče Musea tam bude dost jiných rukopisu, myslim že to je zase nápad Š.[4] Zkus to ještě dopsat Klementovi, já se jen obávam ze jakmile bys dostala partituru ze by ji Š. hned nechal opsat a rozmnožil a nechal ji hrát, což bych nerád viděl.

Od Jana[5] už zprávu mám, on chtěl abych byl kmotrem ale dopis jeho přišel az těd za mnou a je tedy pozdě, stejně myslim ze Jan neni tak zrovna dobře/zapśan a že by moje kmotrovstvi trěba mohlo škodit. O těch Benátkach nevim nic, napišu Vankovi[6] do Řima aby to vyzvedel kdo to zpival|Budu miti jinou mašinu tak snad nebudu dělat tolik chyb. Ty vystrižky mi posilaji, to zařidil Š[7]; já je stejně posiĺam vám. S tim jeho zajezdem do Pařiže to neni tak jisté, to vite že to neni lehke. Měli jsme navštěvu toho Pana z Haagu co je presidentem toho jejich sboru[8], jsou s pani v Antibes a jedeme tam na oběd ve cťvrtek.Take Pani Kazantzaki[9] mi psala, je v Athenach a take tam byly ted slavnosti k jeho umrti, uz je to rok. Budou mu delat take Museum a vsechny jeho knihy přesťěhuji, tak možná že pani přijede do Antibes maji tam jeste ten domek, poslu vam jeji dopis přilezitostně.

Fanous[10] ma asi dlouhou chvíli v nemocnici, kdyz tam jdete jen dvákrat tydne ale zase ma dobré ošetréni; poděkuj take za nás p. doktorovi

za jeho peci o Fanouse. Chápu že je seslablý; pobyt v nemocnici každého seslabí ale jsme rádi že se o neho tak staraji a ze i bolesti utišují. Vyřidte mu naše pozdravy až tam pujdete, škoda ze nemúze byti zde to by okřál, my tu mame úplne léto a slunce hřeje jako v cervenci, Charlie[11] chodi plavat do more každé ráno, mame plaž hned pod domem a ja jsem uz ceou tu dobu ani na sebe kabat nevzal, chodime zde vsichni jen na lehko; bez kravat a v sandalech, tak to jsou uplne prazdniny a podařené. Na terase odpoledne ani vydržet hórkem nemužeme. Ja ráno pracuji abych dokončil ty Pasije[12], je to velka práce a muj nakladatel[13] uz je netřelivy, ja take protozé mám již jiné plany. S tou Juliettou ve Wiesbadenu[14] se to potvrzuje, psal mi o tom take Paul Sacher[15], ale ja nedoufam ze to bude uz v lednu, spse pozdeji, ale aspoň se to pohnulo a těšime se na to, to je jedna z mých veci kterou bych jeste jednou rad uvidel.[16] V Londyne vysilaji moje kvarteta ale zde BBC tezko chytneme.

Tedy mnoho pozdravu Fanousovi, musi miti zdravi, vime ze na nas vzpomina a my take stale na nego myslime.

Mnoho vas pozdravujeme.

Ruka se hodne polepsila, asi take tim odpocinkem.[17]

Bohouš

Naps Seb.[18] pojedeli do Prize ze teta uz neni v Rue pierre Charron[19] uz se odstehovali do Vieux Moulin. Tak by mohl najit Mihalovici.[20] Bdeli premiera ve Wiesbadenu jiste nekdo z Dvadelni abence v Praze Ldia (LIDA) LIDIA)[21] tam pojede.

[1] 29. 9. 1958. Manželé Martinů odcestovali ze švýcarského Schönenbergu do Paříže 18. 7. 1958.  Poté v průběhu léta a podzimu pobývali až do 8. 11. 1958 v La Baule a Nice (Mihule 2002, s. 594).

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] Václav Smetáček (1906-1986), český dirigent a skladatel.

[4] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[5] Jan Novák (1921-1984), český klavírista a hudební skladatel. V době od srpna 1947 do února 1948 byl v New Yorku jako stipendista Ježkovy nadace žákem BM.

[6] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.

[7] Karel Šebánek.

[8] Albert Prins,  prezident/předseda mužského pěveckého sboru z Haagu Die Haghe Sanghers.

[9] Nikos Kazantzakis (1883-1957), řecký spisovatel, básník a dramatik. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372. Zemřel 26. 10. 1957.

[10] František Martinů (1880-1958), bratr BM, zemřel 23. 9. 1958. V tuto chvíli BM o jeho smrti ještě neví.

[11] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[12] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959. Premiéru měla v Curychu 9. 6. 1961, dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[13] Opera Řecké pašije, H 372 II, byla vydána v nakladatelství Universal Edition ve Vídni v roce 1961.

[14] Jedná se o provední opery Juliette, H 253, ve Wiesbadenu. K tomu došlo 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164).

[15] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[16] Po pražské premiéře z roku 1938 (operu si pro Národní divadlo v Praze objednal a následně ji dirigoval V. Talich) to byla teprve druhá inscenace Juliette (Popelka 1996, s. 134).

[17] BM si léčí dlouhodobě nemocnou pravou ruku.

[18] Karel Šebánek.

[19] 62 rue Pierre Charron, Paříž, dlouholeté bydliště Charlese Quennehena, strýce Charlotte Martinů.

[20] Marcel Mihalovici (1898-1985), rumunský hudební skladatel působící v Paříži. Přítel BM.

[21] Divadelní agentura Dilia v Praze.